Zaostrog

Zaostrog je turistickou osadou v Makarském přimoři, od Makarské vzdálen asi 35 km. Poprvé se ve psaných památkách připominá v r.1494, život však v těchto prostorech existoval i v daleké předhistorii, o čemž svědči i žulovy ručni šrotovnik z mladši kamenné doby nalezen v r. 1953 na Viteru, kopci nad Zaostrogem. Zaostrog osazovali staři Ilýrové, což potvrzuji nesčetné nekropole (kupy). Za řimského panováni v Zaostrogu probihal bohaty kulturni život, což prokazuji mnohé antické památniky, zvlášť ty kamenné: reliéf tanečniků a hráčů na pišťalu v ilyrském lidovém kroji, reliéf boha Mitry a dva náhrobni památniky.

Po přichodu Chorvtů v VII stoleti sidliště dostává slovanský název Ostrog, který asi v r. 950 připomina byzantinský cisař Konstantin jako jedno ze čtyř opevněných měst "Paganie", Neretvanského knižectvi (Mokron, Berulia, Ostrok, Labinetza). Středověký Ostrog (pevnost) ležel vysoko na kopci pod Malým Viterem a později na severu zaostrožského pole pod kopcem Šapašnikem vyrostlo nové sidlišté, severozázapadně od Porfyrogenetova, kterébylo pojmenováno Zaostrog. XVI st. Feudálnimi vládci Zaostrogu byli chorvatšti šlechtici, bratři Vlatković-Jurjević, kteři měli opevněný hrad na Viteru, o čemž svědči rozvaliny, zbytky staré pevnosti, mezi kterými vyniká kamenný práh s reliéfem ruky.

XVII st.se začinaji obyvatelé Zaostrogu stěhovat bliž k mořskému pobřeži, aby se konečně po zemětřeseni v r. 1962 všichni přestěhovali do oblasti u moře. V staré osadé Zaostrog se nacháá tři kostely: starý gotický kostel sv. Barbory s hřřv antické

části, kostelik sv.Roka z XVII st. a novějši kostel sv.Barbory z.r. 1872. Kromě těchto kostelů jsou zde i tři kaple: sv. Antonina ve vesnici (1893), sv.Eliáše (Ilija) na Prosiku (1894) a Panny Marie na Kučinách (1911). Největšim a nejdůležitějšim památnikem kultury v této oblasti a i šiře je františkánský klášter Svaté Marie. Má se za to, že byl klášter založen ve XIV st. Zaľožili ho řeholnici "poustevnici sv. Augustina", zvani augustiniáni, kteři ho po pádu Bosny r.r.1463 opustili a uchýlili se na ostrovy. Do opušténého kláštera se v r.1468 nastěhovali františkáni z provincie Bosny Střibrně, a v něm působi podnes. Františkáni tak zdokonaliliklášter v těžký dobách pod tureckou moci, že byl v r.1640 podle hodnoceni generálniho vizitátora z Řima uznán nejlepšim ze všech klášterů velké provincie. Jednim z nejvýznamnějšich památniků kultury, který znázorňuje kulturni ùroveň kláštera z té doby, je kamenný nadpis napsán v chorvatském jazyce a pismu (bosančice) z r. 1589, jenž se nacházi nad hlavnim vchodem do kostela.

Klášter v Zaostrogu byl v té době světoznámou svatyni, která byla na soupisu světových posvátných mariánských mist. Klášter měl velkou vzdělavatelskou roli. Po celou dobu 500 let jeho existence byla v něm škola pro výchovu knězů. Ještě v době turecké moci r. 1640 byla v něm obecná a humanistická škola, později od gymnásia po filozofii a bohoslovi. Klášter vlastni bohatou knihovnu s asi 20 000 svazků a archivni fond. Z mnohých proslulých jmen chorvatské kultury a historie v klášteře v Zaostrogu žil a byl činným jeden z nejznámějšich, fra Andrija Kačić Miošić, chorvatský básnik, spisovatel a filozof, narozen v Bristu r. 1704 – zemřel v Zaostrogu r.1760, a fra Ivan Despot (1886), chorvatský spisovatel a básnik. Fra A.K. Miošić - "Stařec Milovan", jak sám sebe nazýval, v klášteře Zaostrog se vyškolil, vstoupil do františkánského řádu, vytvořil všechna svá literárni dila, zemřel, a v klášteře je též pochován. Často klášter v Zaostrogu nazývaji i "Kačićevým klášterem". V klášteře se nacházi též galérie obrazů jednoho z nejznámějšich živých chorvatských maliřů, Mladena Veži, anrozeného v Bristu r. 1916.

V rámci klášterniho muzea je též etnologická sbirka, selský nábytek a nářadi, jakož i různé exempláře chorvského lidového kroje. Sbirka je zaspána do rejstřiku mobilnich památniků kultury a je pod státni ochranou. V klášterni zahradě byla zasazena botanická zahrada, která čitá es 250 rostlin, mezi nimižvynikaji: sedm druhů citlivek (mimoza), pět druhů palem a javorů. Čtyři druhy blahovičniku (eukalipt), činský bonbónovy strom, činský rybiz a.j.

Dnes je Zaostrog turistickým městečkem na jižnim Makarském přimoři úplné zaméřen k vývoji turistiky.

V Zaostrogu žije asi 350 obyvatel, kteři se převážné zabývaji pohostinstvim a turistikou.

Městečko má k dispozici asi 750 lůžek v soukromi, soukromých vilách a penziόnech, a asi 600 ubytovacich jednotek v Autokampu "Viter". Situován v trvale zeleném ùdoli, obklopen svahy Bikova, s nádhernými plážemi a bohatou historicko – kulturni tradici, v bezprostředni blizkosti nesčetných atraktivnich výletnických destinaci. Zaostrog je přitažlivým mistem pro báječnou dovolenou.